Chemie I - Chemické reakce a chemie všedního dne Chemie I - Chemické reakce a chemie všedního dne

Chemické reakce

V bloku I se budeme věnovat tématům:

  • vliv reakčních podmínek na reakci mědi se zředěnou kyselinou dusičnou,
  • přípravu amalgámu sodíku a jeho chování ve vodném prostředí,
  • tepelný rozklad manganistanu draselného a chování vzniklého produktu ve vodném prostředí,
  • reakce acetaldehydu (ethanalu) s manganistanem draselným a závislost vzniklého produktu na koncentraci ethanalu,
  • reakce kationtů rtuťnatých s jodidovými anionty a závislost složení vzniklého produktu na poměru koncentrací reagujících látek,
  • reakce hořčíku na vzduchu v uzavřeném prostoru a důkaz produktu vznikajícího po zreagování kyslíku v tomto systému.

Každé z témat zahrnuje obsahuje úlohu s jednoduššími otázkami – typu A a otázkami složitějšími – typu B.
Např. úloha typu A sledující vliv reakčních podmínek na reakci mědi s kyselinou dusičnou, obsahuje tyto dílčí otázky:

  1. Jaké složení má modrý roztok vzniklý reakcí měděných hoblin se zředěnou kyselinou dusičnou. Uvedené ionty existující v daném roztoku napište jako ionty hydratované pomocí aq.
  2. Jaké složení, uveďte vzorcem, má vzniklý plynný produkt v reakční nádobce a ve válci, kde je jímán pod vodou?
  3. Vysvětlete proč tyto plynné produkty mají rozdílné složení a tím i zbarvení?

Při řešení úloh budete používat jednak souvislý úvodní text, jednak videozáznam chemického experimentu. Oba uvedené prostředky Vám umožní danou úlohu vyřešit. Při studiu a řešení úloh se budete moci obrátit s dotazem, či nápadem na instruktora nebo na další účastníky kurzu.

Ukázka textu k učební úloze – Vliv reakčních podmínek na produkty reakce mědi se zředěnou kyselinou dusičnou:

Kyselina dusičná je jednou ze tří nejdůležitějších kyselin chemického průmyslu. Používala se již ve 13. století u alchymistů jako rozpouštědlo řady kovů. Dnes bychom spíše uvedli, že do roztoku ve formě iontů tato kyselina převádí řadu kovů. Chemie roztoků kyseliny dusičné je rozmanitá. Pouze ve velmi zředěných roztocích se chová jako broenstedovská kyselina , kdy je v nich disociována na ionty. V těchto případech ve vodných roztocích uvedené kyseliny existují i ionty H3O+. Tímto způsobem reaguje uvedená kyselina s některými kovy, oxidy, uhličitany atd. V koncentrova­nějších roztocích působí kyselina dusičná jako silné oxidační činidlo. Jinými slovy oxiduje látku se kterou reaguje a sama se redukuje za vzniku rozličných látek. V našem případě uvažujte, že při reakci kyseliny dusičné s mědí za různých podmínek vzniká buď bezbarvý oxid dusnatý nebo hnědočervený oxid dusičitý. Lučavka královská (směs koncentrované kyseliny chlorovodíkové a dusičné v objemovém poměru 3:1) „rozpouští" zlato a platinové kovy.
Ze záznamu na videu budete sledovat reakci zředěné kyseliny dusičné (přibližně 6M – kyseliny) s mědí.

Provedení pokusu: Zředěná kyselina dusičná se postupně přidává k měděným hoblinám ve frakční baňce. Vzniklý plyn se jímá do válce naplněného vodou.

Ukázky obrázků z videozáznamu k daným chemickým experimentům.



[nahoru]

Chemie všedního dne

V druhém bloku online kurzu Chemické reakce a chemie všedního dne jsou pro Vás připraveny chemické úlohy, které mají vztah k chemii všedního dne, jejich obrazné názvy Vám mnohé napoví.

Lekce bloku Chemie všedního dne:

  • Peklo ve zkumavce
  • Je voda vždy hasební prostředek?
  • Pil či nepil alkohol?
  • Chemická zkáza „Titaniku"
  • Chemická sopka
  • Prasátko – malování elektrickým proudem

Ukázky obrázků z videozáznamů chemických experimentů:



[nahoru]

Komentáře (pro přihlášené)