Střípky z historie Terešova

K přejmenování Salcberku na Bílou Skálu

Osada Bílá Skála je součástí obce Terešov. Nevede do ní žádná silnice, pouze neznačené místní cesty, takže se do ní dostanete nejspíš jen omylem. Je to vesnice nově založená v roce 1788. Její raabizační původ zřetelně dokládá pravidelné uspořádání se čtvercovou návsí. Původní název Salzberg či později Salcperk odkazoval na tehdejšího majitele terešovského panství Tomáše Vítka ze Salzbergu. Müllerova mapa Čech z první poloviny 18. století ukazuje na jejím místě lesní pásmo, oddělující Terešov od Biskoupek, vedla tudy také hranice dvou krajů – Terešov patřil k Plzeňsku, zatímco Biskoupky, jako součást zbirožského komorního panství k Podbrdsku. Nový název Bílá Skála je odvozen od stejnojmenného zalesněného návrší na západ od osady.

Mezi zdejšími obyvateli je jisté povědomí o dřívějším místním názvu, vysvětlení jsou různá. Při hovoru s třemi místními občany bylo možné vyslechnout různé názory – „Někde tady [ukazuje příslušným směrem] je bílá skála, proto se to přejmenovalo.“ – „Tady to dřív bylo hornický městečko.“ – „Nevim, proč to bolševici přejmenovali. Na mapách z první republiky je to Salzberg nebo Salcperk.“

Vysvětlení přejmenování bylo hledáno v písemnostech vzniklých činností Okresního národního výboru v Rokycanech a Místního národního výboru v Terešově. Archiv ONV shromažďoval záležitosti týkajících se místních jmen, které musely být projednány s ústředními úřady (Zemským národním výborem a Ministerstvem vnitra, jež si nechávaly vypracovat odborné posudky od místopsiné komise při České akademii věd a umění). Na území rokycanského okresu došlo ke třem takovým případům. Prvním byla nejasnost, zda název obce Skořice má být užíván v jednotném či množném čísle (rozhodnuto pro plurál), druhým žádost obce Němčovice u Radnic o přejmenování na Čechovice (zamítnuto, navrženy jiné názvy, obec setrvala při původním).

Třetím případem byla žádost obce Terešov o odstranění německého názvu Salcberk a jeho nahrazení českým ekvivalentem Solnovrch podaná 13. května 1947. Ministerstvo vnitra tento název zamítlo 2. prosince 1947 jako místopisně nesprávný, místo toho navrhlo název Bílá Skála podle nedalekého návrší. S tím však nesouhlasil MNV na svém zasedání 29. prosince 1947 a trval na zachování původního názvu Salcberk. ONV v Rokycanech jeho novou žádost o název Solnovrch podpořil 20. ledna 1948. K žádnému dalšímu úřednímu jednání o názvu zřejmě již nedošlo. Pokusím se vyslovit domněnku, že v důsledku únorových událostí stanovisko obce i okresu „zapadlo“ a ministerstvo považovalo přejmenování podle jeho návrhu za vyřízené.

Zajímavé je ale sledovat vývoj používání názvu v praxi. Jednací protokol MNV Terešov užívá místní název Salcberk až do 3. září 1948. K 15. prosinci 1948 byl poprvé zaznamenán nový název Bílá Skála. Jinak je tomu v zápisech ze zasedání zdejšího MNV. Salcberk se zde píše naposledy v souvislosti se zmíněným přípisem Ministerstva vnitra, po celý rok 1948 a většinu roku 1949 se zásadně užívá názvu Solnovrch a tvar Bílá Skála se poprvé vyskytuje až 5. prosince 1949.

Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3

Z korespondence mezi Ministerstvem vnitra a ONV Rokycany

Obrázek 3

Bílá Skála v pohledu od jihovýchodu

Obec Terešov a ochrana Přírodní rezervace V Horách

I negativní zjištění je zjištěním

Vyhlášení Přírodní rezervace V Horách r. 1966 proběhlo zřejmě bez jakéhokoli zásahu Místního národního výboru v Terešově, na jehož území se rezervace nachází. Žádné zmínky se nevyskytují ani v dochované korespondenci MNV. Také zápis obecní kroniky pro rok 1966 zmiňuje jen obvyklé každoročně se opakující události – oslavy MDŽ, 1. máje a 7. listopadu, významnější jsou pouze volby MNV. Nezájem autora záznamů kroniky může být vysvětlitelný tím, že doplňoval zápisy v r. 1968–1969 v duchu nastupující normalizace, jeho záznamy jsou ukázkovým případem socialistického bezčasí.

Netečnost vůči problematice ochrany přírody měl ale i zdejší MNV, což je možné ilustrovat situací ze 70. let, kdy Okresní národní výbor opakovaně urgoval MNV, aby zaslal vyjádření k záměru vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko. Jediná situace, kdy je doloženo, že se MNV zabýval záležitostmi souvisejícími s PR V Horách je stížnost Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Plzni z roku 1979, že na území přírodní rezervace vznikla černá skládka. MNV se hájil tím, že jde o zavezení úvozu nutné pro provoz zemědělské techniky zdejšího státního statku.

Okolnosti vyhlášení přírodní rezervace V Horách je nutné hledat v jiných archivních fondech ONV Rokycany (většina fondu je v současnosti nezpracovaná a nepřístupná), Ministerstva kultury a školství, v jehož kompetenci tehdy bylo vyhlášení přírodní rezervace, (fond také nezpracován) a Lesního závodu Zbiroh (pokud je jeho archiv dochován), který měl v užívání příslušný lesní porost.

Obrázek 1 Obrázek 2

Z korespondence týkající se černé skládky v PR V Horách

Obrázek 1 Obrázek 2

Zápis terešovské obecní kroniky z r. 1966

Pavel Kůrka - garant