Existují různé názory a přístupy k definování a určování talentu či nadání. V Talnetu vycházíme z přístupu, který považuje za rozhodující spíše to, jak se dokáže žák či student vypořádat s s úkoly v daném oboru, než osobnostní předpoklady zjišťované pomocí testů.
Na nadání se podílí jak soubor vloh, který umožňuje člověku potencionálně dosáhnout nadprůměrných výkonů v určité oblasti tělesných nebo duševních činností, tak i výjimečné specifické schopnosti vztahující se ke konkrétní lidské činnosti. Takovými speciálními schopnostmi může být například schopnost řešit matematické problémy nebo dovednost chemicky analyzovat úroveň znečištění ovzduší.
Nadání se může projevit v oblasti intelektu, kreativního myšlení, vědeckých schopností, sociálního vůdcovství, mechanické zručnosti nebo v podobě talentu v umění či ve sportu.

Výkony jsou do značné míry ovlivněny osobnostními vlastnostmi, nejvíce motivací neboli zaujetím pro úkol, které je charakteristické odolností, vytrvalostí a pracovitostí, dále také takovými osobnostními rysy jako je důvěra ve vlastní schopnosti, sebepojetí a sebevědomí. Pro rozkvět nadání jsou důležité společenské podmínky, které zahrnují rodinné prostředí, školu, přátele, politické a ekonomické instituce i kulturní klima. Primárními vnějšími vlivy jsou především rodina, škola a působení vrstevníků. Nadání a mimořádné intelektové schopnosti však samy o sobě bez uplatnění a možnosti rozvoje mnoho neznamenají.
„Nadané a talentované jsou ty děti, (…) které jsou díky výrazným předpokladům schopny podávat vynikající výkony. Tyto děti potřebují diferencované vzdělávací programy a služby nad rámec běžných služeb, poskytovaných běžnou třídou, aby tak mohly přinést příspěvek sobě i společnosti." (Passow, A. Harry: International Handbook of Research and Development of Giftedness and Talent. Oxford: Pergamon 1993, str.30)