Výsledky

Botanickou sekcí byly zaznamenány různé poznatky ve třech vybraných oblastech. Zaprvé byly nalezeny čtyři z šesti ohrožených druhů uváděných v rezervaci (tis červený, lilie zlatohlavá, medovník meduňkolistý a oměj vlčí mor pravý). Nenalezené druhy bělozářka liliovitá a tařice skalní nebyly v době výzkumu, tedy na konci srpna, snadno dohledatelné, protože se vyskytují převážně na strmých skalách a do těchto míst není snadný přístup.

Druh Zdravotní stav Odhadované stáří Světlo/stín Terén Poznámky
tis červený dobrý mladý polostín okraj louky výška 3.6 m, obvod 25 cm, větvení u země, známky po květech
tis červený výborný mladé stín svah skupina 8 jedinců v oplocence, cíleně vysazeny
tis červený výborný mladé polostín svah skupina 7 jedinců v oplocence, cíleně vysazeny
tis červený dobrý starší polostín svah zřejmě samec (semenáčky nepřítomny)
tis červený dobrý starší polostín svah dvojice samců (žádné semenáčky)
tis červený dobrý mladé stín svah 3 cíleně vysazení jedinci, oploceni
tis červený špatný starší stín svah vyvrácený jedinec, ovšem stále vitální
tis červený výborný starší stín svah pravděpodobně samec
lilie zlatohlavá dobrý (okousané, místy seschlé) neurčováno polostín mírně prudký svah skupina minimálně 32 jedinců, 6 plodů
lilie zlatohlavá špatný neurčováno stín skála odkryté kořen,y na místě výskyt dosud nezaznamenán
lilie zlatohlavá dobrý neurčováno stín svah solitérní jedinec, na místě výskyt dosud nezaznamenán
lilie zlatohlavá dobrý neurčováno světlo svah 2 jedinci
medovník meduňkovitý výborný neurčováno polostín svah asi 20 jedinců
medovník meduňkovitý dobrý neurčováno polostín svah několik jedinců na jednom místě
medovník meduňkovitý dobrý neurčováno stín rovina v podrostu poblíž mostů v rezervaci, kde nebyl výskyt zaznamenán
oměj vlčí mor pravý výborný neurčováno stín roklina u potoka skupina nejméně 50 jedinců, z toho alespoň 17 plodících

Tis červený se obvykle nacházel na stinných stanovištích na suťových svazích. Byly nalezeny dvě oplocenky, ve kterých roste celkem 15 mladých tisů, jež ale zatím nevytváří míšky se semeny. Dále byly nalezeny 3 vysazené kusy tisů, které jsou chráněny pletivem před okusem zvěří. Poblíž rekreačního srubu se rovněž vyskytuje tis, který zde byl pravděpodobně vysazen. Přirozeně se vyskytující jedinci byli objeveni 4, přičemž jeden byl povalený na zemi, ovšem stále vitální. Nebyly však zaznamenány žádné semenáčky a dané tisy jsou zřejmě samčího pohlaví.

U tisu červeného je tedy patrné, že přirozeně se vyskytující jedinci ubývají a vzhledem k tomu, že nebyly nalezeny semenáčky ani plodní jedinci, není příliš pravděpodobné, že by se situace samovolně vylepšila. V rezervaci jsou ale vysazovány mladé stromky, takže je možno určitou populaci uchovat, přestože ne zcela původní a přirozenou.

tis1 tis2 tis3

U lilie zlatohlavé byla zaznamenána 4 místa výskytu. Jednalo se o stinná stanoviště na svazích. Na jednom z těchto míst bylo napočítáno 32 jedinců lilie (a na nich 6 plodů), ovšem je pravděpodobné, že jich tam je přítomno ještě více, neboť v době bádání již rostlina nekvetla a splývala s dalším podrostem. Na dvou nalezených lokacích lilie ještě nebyl tento druh zaznamenán. Zvláštní skutečností je, že jedna z lilií rostla na skále a měla částečně odhalené kořeny. Hodně jedinců mělo okousané či seschlé listy.

Populace lilie zlatohlavé by měla být zachována, neboť v rezervaci se nachází minimálně jedna větší skupina jedinců s plody. Zřejmě se také šíří do koutů rezervace, kde se dříve nevyskytovala, takže by se možná dalo mluvit i o její expanzi.
lilie1 lilie2 lilie3

Dále byl v lokalitě nalezen medovník meduňkolistý, a to na třech místech, z nichž jedno se nacházelo v poměrně těsné blízkosti turistické stezky vedoucí přes rezervaci.

Jedinců medovníku meduňkolistého nebylo nalezeno mnoho, ovšem je pravděpodobné, že některá místa výskytu zůstala neodhalena. Nyní není k dispozici dostatek informací k vyslovení závěrů o jeho reprodukčních schopnostech a budoucnosti populace.
medovnik1 medovnik2

Posledním zaznamenaným druhem je oměj vlčí mor pravý. V roklině poblíž Zbirožského potoka se vyskytuje populace minimálně 50 zdravých jedinců a z nich alespoň 17 mělo plody.

Místo výskytu oměje vlčího moru pravého bylo zaznamenáno pouze jedno, ovšem jeho populace na zmíněném místě je početná a jednoznačně životaschopná. Rostlina by se tedy měla v rezervaci vyskytovat i nadále. Zároveň tím je potvrzen výskyt tohoto druhu, který ještě před rokem 2000 nebyl v lokalitě vůbec zaznamenán.
omej1 omej2 Obrázek: Ohrožené rostliny-mapa

Z druhů Červeného seznamu byla největší pozornost věnována jedli bělokoré. V lese byli nacházeni solitérní jedinci, kteří svým věkem nepřesahovali 100 let. V rezervaci se nachází také oblast s velkou skupinou jedlí, z nichž zde byla zřejmě část vysazena. V dané skupině jsou jak mladé stromky, tak i významné množství jedinců přesahujících 100 let, kterých se na místě nachází alespoň 50. V jiné části rezervace bylo nalezeno 8 jedlových semenáčků. Většina dospělých jedlí byla napadena jmelím bílým jedlovým, které je rovněž druhem Červeného seznamu.

Druh Zdravotní stav Odhadované stáří Světlo/stín Terén Poznámky
jedle bělokorá výborný 18 let světlo louka pravděpodobně vysazená, obvod 29,5 cm
jedle bělokorá výborný 15 let světlo louka pravděpodobně vysazená, obvod 25 cm
jedle bělokorá výborný chybí obvod polostín svah
jedle bělokorá dobrý chybí obvod světlo svah
jedle bělokorá dobrý 44 let světlo svah výskyt - jmelí bílé jedlové, obvod 66cm
jedle bělokorá dobrý 85 let polostín svah
jedle bělokorá dobrý 72; 86; 46 let polostín svah skupina 3 jedinců, obvod 105; 125; 69 cm
jedle bělokorá dobrý 100 let a více světlo mírný svah alespoň 50 jedinců starších 100 let, dále i mladší rostliny, napadeny jmelím
jedle bělokorá výborný méně než 5 let stín rovina nalezeno 8 semenáčků
rozchodník velký dobrý - polostín svah květy
Jeřáb břek dobrý - polostín svah
česnek šerý horský výborný - polostín svah květy
udatna lesní dobrý - stín skála seschlé květy
jmelí bílé jedlové výborný - světlo na jedli roste na jedli bělokoré
lýkovec jedovatý výborný - stín rovina poblíž mostů v rezervaci, vedle turistické stezky
konopice úzkolistá výborný - světlo svah V REZERVACI DOSUD NEZAZNAMENÁNA

jedle1 jedle2 jmeli

Dále byl potvrzen výskyt těchto druhů: rozchodník velký, jeřáb břek, česnek šerý horský, udatna lesní, lýkovec jedovatý. Jako dříve nezaznamenaný druh Červeného seznamu byla nalezena konopice úzkolistá.
rozchodnik jerab cesnek udatna lykovec konopice

Co se druhů Červeného seznamu týče, je evidentní, že populace jedlí se v rezervaci udrží, ovšem děje se tak s přispěním člověka, neboť na udržení této populace je kladen důraz ze strany Správy CHKO Křivoklátsko. Paradoxním faktem ale zůstává, že v rezervaci jsou dva druhy z tohoto seznamu, z nichž jeden, jmelí bílé jedlové, významně škodí druhému, a to jedli bělokoré. Významný je nález dalšího druhu Červeného seznamu, konopice úzkolisté, která se v předchozí inventarizaci nevyskytuje.
Červený seznam-tabulka

V lokalitě byl potvrzen výskyt nezanedbatelného množství antropofytů. V celé rezervaci je velice hojná netýkavka malokvětá, která je viditelná téměř na každém kroku. U rekreačního srubu byl kromě ní zaznamenán i jitrocel větší, pěťour srstnatý, opletka a trnovník akát. Dále byly objeveny dvě skupiny a několik solitérních jedinců modřínu opadavého. Četné jsou i kapustka obecná a škarda dvouletá. V menší míře byl zaznamenán vratič obecný a tetlucha kozí pysk. Kromě toho došlo k objevu druhu dříve v rezervaci neuváděného, a to netýkavky žláznaté. Na kamenitém ostrůvku uprostřed Zbirožského potoka byl nalezen jeden exemplář tohoto druhu.
Antropofyty-tabulka netykavka jitrocel petour opletka akat skarda vratic netykavka zlaznata

Výzkum potvrdil přítomnost 10 ze 17 antropofytů uváděných v předešlé inventarizaci. Množství těchto druhů se nachází v blízkosti rekreačního srubu, tudíž vliv člověka na rostlinnou skladbu rezervace je jasně patrný. Navíc byl nalezen invazní rostlinný druh, jenž dříve nebyl v lokalitě zaznamenán. Pravděpodobně se v rezervaci vyskytuje relativně krátkou dobu, neboť byl objeven jen jeden jedinec. Není ale vyloučeno, že se již semena této rostliny rozšířila dále. Vzhledem k tomu, že se jedná o agresivní invazní druh, měli bychom očekávat rychlé šíření této rostliny v rezervaci. Netýkavka žláznatá tedy představuje riziko pro původní druhy rezervace.
Antropofyty-mapa

Facebook www.talnet.cz