Výsledky noční části

Noční pozorování

Proměnné hvězdy jsou jedním z úkazů na noční obloze, který můžete pozorovat za účelem získání dat o změnách hodnot jejich magnitudy1.

Použité vybavení:

  • Achromatický refraktor CELESTRON R 150/750 s paralaktickou montáží
  • 2x binokulární achromát SOMET 25x100 s azimutální montáží
  • Mapky proměnných hvězd
  • Tabulka odhadních stupňů

Metodika
Vytiskli jsme si mapky zákrytových dvojhvězd, u kterých se očekávalo minimum jejich jasnosti pro danou noc. Danou hvězdu jsme poté našli na obloze spolu s jejími srovnávacími hvězdami a udělali několik srovnávacích odhadů jasnosti dané proměnné hvězdy v porovnání se srovnávacími hvězdami.

Odhadní stupeň Definiční popis rozdílu slabostí srovnávaných hvězd Zápis Náhled
0 Hvězda A se jeví stejně slabá jako hvězda B nebo se chvílemi zdá střídavě nepatrně slabší a nepatrně jasnější než hvězda B. A0B
1 Při bedlivém pozorování se hvězda A jeví častěji jasnější než stejně jasná jako hvězda B, jen výjimečně se jeví hvězda B jasnější než hvězda A. A1B
2 Hvězda A se jeví takřka vždy o málo jasnější, než hvězda B. Jen zřídka se zdá, že se jejich slabosti rovnají. A2B
3 Hvězda A se na první pohled jeví jasnější než hvězda B. A3B
4 Hvězda A je výrazně jasnější než hvězda B. A4B
Pomocí této tabulky s odhadními stupni jsme určovali odhadní stupeň mezi proměnnou hvězdou a srovnávací hvězdou.

Jednotlivé odhady jsme dělali v intervalu 5-10 minut a abychom mohli poté sestavit použitelnou výslednou světelnou křivku2, bylo třeba mít těchto odhadů z pozorování nejméně 15.

Vypočítali jsme hodnotu magnitudy dané hvězdy (mění se v závislosti na čase) pomocí vzorečku, který vychází z odhadních stupňů a z odlišné jasnosti dvou srovnávacích hvězd a hvězdy proměnné.

V rámci spolupráce se sekcí IT jsme jim dodávali potřebná data, která zahrnovala také vzdálenost dané hvězdy. Tu jsme přibližně vypočítali podle jejich paralaxy3, která zde často nebyla uvedená přímo pro danou hvězdu. Vyhledali jsme si tedy paralaxy objektů ve vzdálenosti 5 úhlových sekund. Z těchto paralax jsme vybrali tu, která podle souřadnic odpovídala nejvíce dané hvězdě a vypočítali jsme vzdálenost hvězdy v parsecích4 pomocí její převrácené hodnoty.

Výsledky:
U zákrytové dvojhvězdy TZ Dra (souhvězdí draka) jsme udělali v noci z 27. 8. na 28. 8. celkem 17 odhadů, díky kterým jsme mohli sestavit světelnou křivku.
Světelná křivka TZ Dra

Vysvětlivky: m = zdánlivá hvězdná velikost5, mag = hodnota magnitudy, světový čas6

Pozorovali jsme více proměnných dvojhvězd, ovšem u těch se nám již nepodařila zmapovat celá jejich světelná křivka (měla jsme méně údajů než 15 a nebyly intervalově odpovídající) hlavně z důvodu oblačnosti.


1Magnituda je hodnota jasnosti dané hvězdy. Čím je tento údaj vyšší, tím se jeví hvězda méně jasná a naopak, čím je tato hodnota menší, tím je hvězda jasnější.
2 Světelná křivka je grafické znázornění toho, jak se měnila jasnost dané hvězdy v závislosti na čase.
3 Paralaxa je úhel, o který se daný objekt posune při pohledu z dvou krajových bodů základny.
4 Parsek (pc) je jednotka vzdálenosti, která bývá používána hlavně při udávání vzdáleností ve vesmíru. Pro představu je hodnota jednoho pc rovna 3x1013.
5Zdánlivá hvězdná velikost neboli vizuální magnituda je to, jak se nám jeví hvězda jasná.
6Světový čas (UT) je čas na nultém poledníku. Získáme ho tedy odečtením 1 hodiny, pokud se jedná o Středoevropský čas (SEČ), nebo odečtením 2 hodin, pokud je momentálně zavedený Středoevropský letní čas (SELČ).
Facebook www.talnet.cz